Přihlašovací formulář
Přihlašovací jméno:
Přihlašovací heslo:




Zapomenuté heslo|Nová registrace
OdhlásitObjednávkyNastavení účtu
Rehabilitace Diagnostika
Léčba Prevence
0
Nákupní košík
[0] 0.00,- Kč

Konference Umění fyzioterapie

V pátek 10.6.2016 probíhala v krásných prostorách Beskydského divadla v Novém Jičíně inspirující a mimořádná konference Umění fyzioterapie, která nesla téma “Dětská noha – poruchy její funkce a struktury a problematika obouvání dětí”. Navazovala tak na první číslo časopisu Umění fyzioterapie a dokazovala, že funkční přístup v medicíně je nezadržitelný a hrdě spatřuje světlo světa ...

Konference byla monotématická, mezioborová (jak mezi přednášejícími, tak posluchači), interaktivní s bohatou a velmi přínosnou diskuzí mezi všemi přítomnými. Téma dětské nožky ve vztahu k obouvání dětí si nese mnoho otázek, které jsou diskutovány jak mezi zdravotníky tak mezi samotnými rodiči. V sále se sešli fyzioterapeuté, lékaři mnoha specializací, ortotici a podologové a samotní prodejci a výrobci bot. Zájem byl obrovský - kapacita sálu musela být navýšena, což dokazuje, jak silná byla touha posluchačů odhalit nejasnosti s obouváním dětí spojené.

Konference byla neobyčejná, protože odkryla nejednu třináctou komnatu této problematiky. Pozvání přijali jak významné dětské fyzioterapeutky, jejichž slovo má váhu – Mgr. Lenka Pospíšilová a Bc. Věra Kováčiková-Skaličková – vedoucí RL-Corpus v Olomouci – centra Vojtovy reflexní lokomoce v ČR, Mgr. Veronika Kristková – vedoucí fyzioterapeutka FyzioBeskyd ve Frýdku-Místku, která svůj profesní život zasvětila dětem s DMO, pro média přitažlivá fyzioterapeutka provádějící výzkum v rámci projektu Školka na nohou Mgr. Štěpánka Hovorková, významná fyzioterapeutka věnující se ve své praxi fyzioterapii a podologii dětské nohy PhDr. Petra Vondrašová, Ph.D., významný dětský ortoped s otevřenou myslí působící ve FN v Hradci Králové MUDr. Ondřej Adamec, tajemnice organizace ČOKA (Česká obuvnická a kožedělná asociace) ke své práci velmi zodpovědně přistupující PhDr. Vlasta Mayerová, první český fyzioterapeut vyrábějící barefoot obuv značky Ahinsa Shoes – pokorou prodchnutý Bc. Lukáš Klimpera a fyzioterapeutka zabývající se dětskou nohou ve své praxi i ve vědě Mgr. Lucie Kinclová, Ph.D.

Důležitým překvapením na závěr byla účast Bc. Clary-Marie Heleny Lewitové, která na konferenci poskytla videozáznam, kde nám jako sladká tečka na závěr zodpověděla mnohé mezi posluchači tolik diskutované otázky.

Konferenci moderoval kolega fyzioterapeut Mgr. Daniel Sobotka, který svým šarmem a vtipem trefně reagoval na všechny prezentace a sál se tak nejednou otřásal smíchem.

Na konferenci byli pozváni také Bosonožka.cz a Pathik Shoes, jejichž výrobky si mohli všichni účastníci naživo osahat. Konference byla ukončena bohatou tombolou, kdy krásné ceny do tomboly zajistili výše uvedení prodejci, dále firma Tejpy.cz a penzion Hrad ve Frýdku-Místku.

Cílem konference bylo tedy zjistit, jakou obuv můžeme dětem vlastně doporučit? Jaká obuv není pro zdraví dětské nohy škodlivá? Můžeme se spolehnout na certifikát značky Žirafa na děstké obuvi, slibující zdravotně nezávadnou obuv? Máme chodit naboso, je to pro každého? Na co si dávat pozor a na co nezapomínat?

Všichni fyzioterapeuté, dětský ortoped I tajemnice organizace ČOKA se shodli na následujícím:

Pro děti by měla obuv splňovat následující kritéria:

  1. rovná podrážka bez podpatku (ani minimálního) a bez zdvižení špičky – tedy nulový výškový rozdíl podrážky mezi patou a špičkou

  2. stélka bez podpory klenby, ani mediální

  3. bota optimálně s tkaničkou pro úpravu obvodu kolem nártu

  4. v teplém počasí postačí podkotníčkové boty, v zimě musí být svrchní materiál co nejměkčí, aby neomezoval pohyb v chůzi.

    Fyzioterapeuté i lékař - ortoped dále shodně doporučují a považují za důležité:

  5. dostatek prostoru pro prsty v botě

  6. podrážku volně ohybnou do všech směrů – nahoru, dolů (!), I do zkrutu v každém bodě boty.

Ke chůzi naboso, tedy chůzi přirozené hovořili všichni. Dovolujeme si vytáhnout nejdůležitější z přednášky tomu věnované od Lukáše Klimpery a Clary Lewitové. Klíčové je pro chůzi naboso vnímání. Musí nás to zajímat a naše nohy musí chůzi vnímat. Jak Clara, tak Lukáš upozornili na fakt, že následkem nošení nevhodné obuvi nejčastěji chodíme z kyčlí nebo kolen. Nohu tak “hážeme” před sebe a ona dopadá na patu a plácne na chodidlo, nějak se přes ní přehoupneme a hodíme zase druhou nohu před ní dopředu. Viděli jste někdy zvířátko, které by nechalo své nohy padnout? Ptali se Clara i Lukáš. “Tato chůze způsobí velkou námahu zejména v kyčlích a kolenou. Narazíme na zem – tento náraz zatíží všechny klouby – kotník, koleno, kyčel i páteř – pro naše tělo je to velmi náročné......” Citujeme Claru Lewitovou: “Vyskočit po 30 letech z bot a myslet si, že to bude fungovat – to může způsobit značné potíže, protože pokud jsou lidé zvyklí chodit v botách, tak také pohyblivost té nohy se změnila a pevnost té nohy se změnila. Tzn. tato noha není zvyklá pohybovat se volně v terénu a přizpůsobit se.......Tato noha je velmi nejistá a někdy ji chybí i pevnost.......Bosou chůzi je třeba trénovat a to v terénu – chodit nahoru, dolů, na kámen, bez kamene, hrubý povrch, měkký povrch – to vše se noha potřebuje naučit.......”

Obecně se fyzioterapeuté shodli, že plochá noha bývá přeceňována. “Podobná pověra jsou klenby. Když nejsou klenby, tak vložky do bot tlačí nohy do nějaké klenby, čímž z chodidla dělají pasivní předmět. Klenba nemusí být vysoká a naopak zvětšená klenba způsobuje zmenšení pohyblivosti nohy – vysoká klenba není výhoda. Nízká klenba, pokud má aktivní svaly a pevné vazy, tak je úplně v pořádku. To nejdůležitější je, aby noha pracovala v sobě, aby byla šikovná a měla dostatečnou pevnost a sílu.” sdělila ve videozáznamu Clara Lewitová.

K čemu tedy vlastně boty potřebujeme?

  1. Ochrana před zraněním v prostředí, kde bychom se mohli zranit.

  2. Ochrana před zimou, ne na zahřátí, ale aby neomrzly prsty.

  3. Ochrana před horkem.

    Bližší texty k jednotlivým přednášejícím si můžete přečíst v přiložených abstraktech.

 

Všem přednášejícím děkuji za jejich vyčerpávající a velmi inspirující přednášky a diskuzi, posluchačům za nehraný zájem a bohatou diskuzi, sponzorům za podporu nejen finanční, Danovi za vtip a nadhled, fotografovi Romanovi Ryanovi za krásnou fotodokumentaci, grafikovi Ondrovi Valovi za jeho krásnou práci, řediteli divadla za poskytnutí prostor, paní Olince Skřivánkové za dobrý oběd a velké poděkování patří mé rodině (oni ví), přátelům, díky nimž mohla být konference Umění fyzioterapie 2016 s úspěchem zrealizována. Velké díky! Z dopisů, které nám na email redakce přicházejí, je cítit radost a vděk. Jsme moc rádi, že se akce podařila. Radost všem!

 

Děkuji všem,

 

za organizaci

 

Marika Bajerová

Nahoru