Přihlašovací formulář
Přihlašovací jméno:
Přihlašovací heslo:




Zapomenuté heslo|Nová registrace
OdhlásitObjednávkyNastavení účtu
Rehabilitace Diagnostika
Léčba Prevence
0
Nákupní košík
[0] 0.00,- Kč
Blog

Vliv životního stylu na poruchy plodnosti a možnosti řešení

Lékařka-terapeutka zabývající se přírodní medicínou, zdravým životním stylem, komplexním psychosomatickým přístupem k hubnutí, neplodnosti i k chronickým potížím

1. Centrum podpory plodnosti, s.r.o, Praha, Liberec

majitelka Kliniky komplexní péče, s.r.o, Liberec

www.klinikaliberec.cz

 

Je neplodnost nemoc, mediálně vytvořený celospolečenský problém, nebo jen důsledek životního rytmu a stylu posledních 20-25 let? Je možné, že v každé kategorii najdeme reálnou možnou příčinu poruchy plodnosti. Patřím do generace tzv. "Husákových dětí" a naší obavou bylo, abychom neotěhotněly dříve než dostudujeme školu. Běžně se rodilo v 18-19 letech a já jsem ve svých 23 letech patřila v porodnici mezi starší prvorodičky. Řada z nás otěhotněla bez problému, a to i během studia, získala diplom a měla zdravé děti. Samozřejmě bylo náročnější studovat s dítětem; nicméně si myslím, že mnohem bolestivější a těžší je chodit několik let po centrech asistované reprodukce od jednoho neúspěšného cyklu k druhému, nebo si brát půjčky na zaplacení pojišťovnou nehrazených cyklů. Ano, toto je doba současná. Ženy se bojí, že neotěhotní. Přicházejí ke gynekologovi s tím, že se s partnerem dohodli na miminku, a proto chtějí vědět, co je pro to potřeba udělat. Běžný obraz dnešní praxe gynekologů.

Co má tedy vliv na tak významný nárůst poruch plodnosti – neschopnost počít a donosit dítě?
1. Po roce 1989 došlo v rámci Evropy a samozřejmě i u nás k významným celospolečenským změnám, které postupně vedly ke zcela jinému životnímu stylu, rytmu, možnostem cestování a studia, setkávání se s jinými kulturami, změnám životních hodnot. Následkem tohoto došlo k cílenému odkládání gravidity na pozdější, méně fertilní dobu (vrchol fertility u žen se udává mezi 18-26 rokem a poté se snižuje). Bohužel s přibývajícím věkem přibývá také chorob, a to jak u žen, tak u mužů. Tyto choroby se jistou měrou podílejí na snížení možnosti otěhotnění nebo oplodnění:
Hypertenze
Endometrióza
Polycystická ovaria
Myomy
Vertebrogenní obtíže
Hyperlipidemie
Ischemická choroba srdeční
Vředová choroba žaludku
Diabetes mellitus 2. typu
Onkologická onemocnění
2. Další vymožeností moderní společnosti je hormonální antikoncepce (HAK). Úžasná záležitost, pokud je správně a vhodně používána a ne zneužívána. Má svá pozitiva, ale i negativa. Jedním z nich je i dlouhodobé užívání HAK (10-15 let kontinuálně od 15 let), což může samozřejmě být jednou z příčin dočasné neplodnosti. Někdy je antikoncepce nasazována již ve 12 letech kvůli akné, takže doba umělého hormonálního řízení organismu se ještě prodlužuje.
3. Stres a rychlý životní styl
S novou dobou přibylo technických vymožeností, pracovních možností, zvýšila se promiskuita a snížila partnerská odpovědnost. Ne, že by v dobách předchozích nebyla promiskuita a rozvodovost, ale současný nárůst je evidentní. Vede to k tomu, že ženy kolem 35 let stále nemají vhodného partnera k početí dítěte a jsou v urputné snaze hledání otce svého potomka. Což už samo o sobě stres přináší. Muži se snaží dosáhnout úspěšné kariéry, vydělat spousty peněz. Avšak zdraví jde stranou. Pracovní vytíženost je obrovská, snaha uspět – pracovně, společensky, lidsky – je vyčerpávající u mužů i u žen. Tím dochází k napětí v oblasti nervového systému, které se přenáší na svalový aparát a orgány těla. Následným dlouhodobým působením stresových hormonů dochází ke změnám funkce určitých svalů, orgánových skupin apod. Přináší to s sebou i změny chování žen a mužů.
4. Nadváha a obezita + 5. nedostatek přirozeného a odpovídajícího pohybu
V souvislosti s pracovním vytížením a tempem dochází k omezení pohybu v běžném pracovním dni. Přesunujeme se automobily, metrem, tramvajemi, sedíme mnoho hodin denně v práci, doma, v kavárně. Aktivní přirozený pohyb se z běžného dne vytrácí.To má samozřejmě vliv na svalovou a kosterní soustavu a společně s nevhodným stravováním s vysokým obsahem kalorií (během dne je pohybem nevydáme) na nárůst tělesné hmotnosti, potažmo vznik obezity. Obezita a "chatrný" pohybový aparát je jistým rizikovým faktorem pro početí i udržení těhotenství.


K nejčastějším potížím v oblasti pohybového aparátu patří:
Vadné držení těla
Oslabení svalového korzetu/asymetrie břišního lisu
Funkční poruchy
Chronické přetěžování – statické, funkční, posturální, profesní
Viscerovertebrální poruchy
Poúrazové poruchy
Rotace pánve
SI blokády
Hypertonus pánevního dna
6. Kouření, drogy, nadměrná konzumace alkoholu
Vliv těchto zlozvyků má samozřejmě prokazatelný negativní vliv na naše zdraví a tím spíše na zdraví vajíčka a spermie.
7. Vyléčená onkologická onemocnění v dětském věku
V současné době dokáže moderní medicína vyléčit řadu onkologických onemocnění, která se projeví v dětském věku. Bohužel následkem může být v dospělosti právě neschopnost otěhotnět.
8. Genetické a imunologické příčiny
V posledních letech se navýšil počet žen podstupujících tato vyšetření.
9. Příčiny gynekologické a urologické

Vzhledem k tomu, že příčin poruch plodnosti je mnoho, tak ani řešení nemůže být jednosměrné. Je zapotřebí, aby byl přístup celostní – komplexní.

S kolegy jsme zvyklí pracovat komplexním způsobem více jak 20 let, a když se fenomén "neplodnosti" začal vyskytovat v našich ordinacích stále častěji, vytvořili jsme metodiku komplexního přístupu právě k této problematice. Naše pracoviště (jako NZZ) vzniklo jako mezičlánek mezi gynekologickými ordinacemi a centry asistované reprodukce (CAR). Náš tým je tvořen lékaři, fyzioterapeutkou, lymfoterapeutkou, terapeutkami – cvičitelkami a psychoterapeutickým týmem. Jako odborné poradce využíváme odborníky z oblasti gynekologie, urologie, rehabilitace a psychosomatiky. 

Náš praktický komplexní přístup k řešení poruch plodnosti – týmová práce:
- detoxikace organismu
- úprava stravovacího stylu a režimu
- podpora pomocí přírodních prostředků (vhodná realimentace minerálová, vitamínová, další bioaktivní látky)
- úprava lymfatického systému
- optimalizace váhy
- nastavení vhodného a adekvátního pohybového režimu
- fyzioterapie-úprava vertebroviscerálních poruch a vadných pohybových stereotypů (Vojtův princip, Mojžíšová, McKenzie, spirální dynamika...)
- cvičení pánevního dna, hormonální jóga, cvičení 5T
- psychosomatický náhled – práce s rodinným systémem, konstelační techniky, akupunktura, akupresura, práce s energetickým systémem těla, shiatsu
- psychoterapie
- fyzikální terapie (pulzní infračervené světlo, magnetoterapie, uhličité koupele, vířivka atp.)
Vše je vždy individuálně "ušito" na míru dle zjištěných možných příčin a obtíží. Základem úspěchu je důvěra, bezpečí a komunikace v týmu a s klienty. Řešení poruch plodnosti je téma velmi intimní, a proto je pro nás důvěra a bezpečí pro klienty  tou nejvyšší prioritou. A to zejména proto, že se často řeší i ty nejniternější záležitosti.

V oblasti psychosomatiky se řeší:

  • Vědomá a podvědomá traumata v individuální časové ose
  • Somatizace psychických obtíží
  • Identifikace osobních témat v gynekologických onemocněních
  • Somatizace partnerských konfliktů
  • Manipulace okolí či manipulace okolím s následnou somatizací

Psychoterapie:

  • Otěhotnění versus non otěhotnění
  • Motivace
  • Práce ve vědomé úrovni
  • Zpracování identifikovaných osobních traumat a témat na vědomé úrovni (zejména sekundární emoce)

Nadstavbové postupy:

  • Práce s myslí (primární emoce a jejich projekce)
  • Rozšíření k postupům užívaných v psychosomatice a psychoterapii
  • Práce se skrytými konflikty a problémy (podvědomí/tělo)
  • Identifikace a práce se skrytými motivacemi či překážkami k početí, donošení   plodu a porodu 
  • Práce s rodinným/partnerským systémem
  • Identifikace a odstranění překážek v rodinném či partnerském systému
  • Znásilnění, incest, domácí násilí
  • Práce se společenským tlakem a očekávání
  • Identifikace obtíží v této sféře
  • Korekce

Důležitým prvkem celého komplexu je podpora ženství a plodnosti:
- citový život/rozum
- intuice/jemnost
- vztah k mateřství
- city/sdílení
- naplňování potřeb
- vztah k tělu a jeho vnímání
- menstruační cyklus
- sexualita

Naším unikátem je práce s muži, vede ji zkušený lékař a psychoterapeut.

Diagnostika a terapie zaměřená na muže:
- diagnostika a terapie biologických příčin mužské sterility ve spolupráci s urologem/sexuologem
- práce s mužem na oblastech důležitých pro partnerku k početí
- práce s mužem na tématech potřebných pro muže pro oplodnění partnerky
- práce s mužem na tématech spojených s poruchou plodnosti/infertility partnerky

Máme zkušenosti s ženami, které:
- se chystají otěhotnět přirozenou cestou a chtějí svůj organismus na graviditu připravit
- opakovaně potratily
- nemenstruují a odmítají hormonální řešení tohoto problému
- neovulují
- absolvovaly několik neúspěšných cyklů v CAR a chtějí podpořit své snažení jinak
- mají poslední hrazený cyklus v CAR a chtějí zvýšit svoji úspěšnost
- mají např. neprůchodnost vejcovodů či jiný fyzický problém a chtějí podpořit svůj organismus před zahájením cyklů v IVF centrum a zvýšit tak úspěšnost uhnízdění embrya
- první dítko již mají a nemohou otěhotnět podruhé

Celá problematika je nejednoduchá. Vzhledem k množství možných příčin, které se mohou spolupodílet na poruše otěhotnění, schopnosti početí či donošení dítěte, je z našeho pohledu nutno brát v potaz a pracovat na více úrovních a ve více směrech. Ideální je, aby výsledky z jednotlivých oblastí terapií či vyšetření byly vyhodnocovány na jednom pracovišti. Z důvodu možnosti náhledu na vývoj a rozvoj v té které oblasti a nastavení dalších technik, zachování kontinuity. Ukazujeme ženám, mužům, párům možnou cestu, jak s tělem a duší pracovat, aby je to dovedlo k tomu, co oni opravdu chtějí. Nastavujeme jim zrcadlo. Úspěchem pro nás je samozřejmě porod zdravého miminka, ale i rozhodnutí ženy, že mateřství není její cesta a že jejím "dítětem" je např. její podnikání.

Naše motto: U nás jste vítáni!

Pánevní dno ženy, sestup pánevních orgánů a inkontinence z pohledu gynekologa

MUDr. Jana Neudeckerová

Gynekoložka ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, na Gynekologicko-porodnické klinice U Apolináře

Lektorka kurzů „Gynekologie pro fyzioterapeuty“ v CKP – Sámova v Praze, http://www.ckpsamova.cz/

Pánevní dno tvoří spodinu peritoneální dutiny. Jedná se o velmi důležitou strukturu, jejíž správná funkce je velmi důležitá pro udržení správného anatomického uspořádání viscerálních orgánů malé pánve a kontinence. Největší zátěží pro strukturu pánevního dna je jednoznačně vaginální porod. Poranění svalů pánevního dna jsou dlouho klinicky němá a projeví se často až po mnoha letech sestupem pánevních orgánů nebo inkontinencí. Obě tyto klinické diagnózy představují velmi zásadní zdravotní i sociální problém, který zhoršuje kvalitu života pacientky. Efektivní prevencí je pravidelné posilování pánevního dna. 

 
Dno pánevní

Pánevní dno je velmi komplexní anatomický i funkční celek, který tvoří spodinu malé pánve. Ke správnému pochopení dynamiky pánevního dna je potřeba velmi dobrá znalost topografické anatomie malé pánve.

Malá pánev – pelvis minor

Kostěná část
Kostěná pánev se skládá z párové kosti pánevní, která je dorzálně spojena v sacroilickém skloubení s kostí křížovou a kostrčí. Ventrálně jsou pánevní kosti spojené chrupavčitou sponou stydkou. Pánevní kost je tvořena kostí sedací, stydkou a kyčelní.

Svaly pánevního dna
Nejvýznamnější strukturou pánevního dna je bezesporu musculus levator ani. Rozprostírá se od vnitřní strany kosti stydké až ke kostrči a ve svém průběhu se upíná přímo do poševní stěny, proto je možné jej vaginálně hmatat. Je tvořen následujícími svaly: musculus pubococcygeus, musculus puborectalis (někdy nazývaný také musculus pubovisceralis), musculus iliococcygeus a musculus coccygeus.

Orgány
Mezi viscerální orgány malé pánve ženy patří pochva s dělohou, vejcovody a vaječníky. Ventrálně potom močový měchýř a dorzálně rektum.

Pochva a její závěsy – etáže

Závěsy pochvy dělíme do tří etáží. Defekty v jednotlivých etážích se projeví descenzem – sestupem jednotlivých pánevních orgánů.

První etáž
Proximální část pochvy je upevněna pomocí závěsů dělohy, a to sacrouterinních vazů a ligamentum latum uteri. Pokud dojde k defektu v této etáži, projeví se sestupem apexu pochvy popřípadě sestupem dělohy.

Druhá etáž
Ve druhé etáži je pochva ukotvena ventrálně i dorzálně vlákny již zmiňovaného musculus levator ani. Ventrálně se pochva upíná přímo do svalu, dorzálně je spojení umožněno pomocí krátkých vazů. V oblasti úponu parakolpií je zesílená fascie levatoru a vytváří tzv. arcus tendineus fasciae pelvis. Pokud dojde k defektu zavěšení v této oblasti, dochází ke vzniku trakční cystokély. Defekt ventrálního ukotvení pochvy do levatoru se projeví patologickou hypermobilitou uretry, na jejímž podkladě dochází ke vzniku stresové inkontinence. Porucha dorzálního zavěšení pochvy je příčinou vzniku rectokély.

Třetí etáž
V této etáži je pochva pevně spojena s perineální membránou (také diafragma urogenitale). Při defektu dochází ke vzniku distální rectokély.

Descenzus – kompartmenty

Descenzus neboli pokles orgánů malé pánve se může projevovat v několika oblastech – kompartmentech. Pokud se jedná o sestup předního kompartmentu, dochází k poklesu močového měchýře a vzniku cystokély. Při sestupu středního kompartmentu se posouvá ve směru gravitace pochva a děloha. Zadní kompartmentem se rozumí rektum a při jeho descenzu vzniká rectokéla. V drtivé většině případů se v praxi setkáváme s kombinací descenzů, málokdy se jedná o izolovaný sestup pouze jednoho z kompartmentů.
Terapií descenzu orgánů pánevního dna je většinou chirurgická intervence.

Normální anatomické poměry pánevních orgánů ženy.

Inkontinence – druhy

Inkontinence je nechtěný únik moči. Jedná se o velmi častý problém starších žen, ale nejsou výjimkou i pacientky v produktivním věku, které tento problém trápí. Léčba záleží na typu inkontinence.
Inkontinence dělíme na uretrální a extrauretrální. Příčiny extrauretrální inkontinence jsou vrozené vývojové vady urogenitálního systému, popřípadě získané anatomické odchylky – typicky píštěle.
Mezi uretrální druhy inkontinence řadíme urodynamickou stresovou inkontinenci, urgentní inkontinenci, reflexní inkontinenci a paradoxní inkontinenci.

Urodynamická stresová inkontinence
Jedná se o pasivní únik moči při zvýšení nitrobřišního tlaku, tedy při poskočení či zakašlání atd. Jde o velký sociální problém, který zásadně zhoršuje kvalitu života pacientky.
Uretra je za normální situace uložena na endopelvické fascii a poševní stěně, které jsou po obou stranách fixovány k arcus tendineus fasciae pelvis. Pokud dojde ke zvýšení nitrobřišního tlaku, tak je močová trubice stlačena proti těmto strukturám. Je-li tato opora uretry porušená, dojde při zvýšení nitrobřišního tlaku k nedostatečné kompresi a následkem toho k úniku moči. V důsledku nedostatečnosti podpůrných tkání uretry dochází ke zvýšení mobility hrdla močového měchýře. Dalším faktorem, který se podílí na vzniku stresové inkontinence, je funkční porucha uretry coby sfincteru.
Mírné projevy stresové inkontinence je možné řešit konzervativně rehabilitací pánevního dna. Další řešení je již chirurgické.

Urgentní inkontinence
Jedná se o nechtěný únik moči při imperativním nucení na močení. Příčina může být buď v hyperaktivitě detruzoru – dochází k patologickým kontrakcím detruzoru (musculus detruzor – svalovina ve stěně močového měchýře, jejíž kontrakce způsobuje jeho vyprazdňování), nebo v hypersenzitivitě detruzoru. Léčba tohoto typu inkontinence je farmakologická.

Urogynekologická operativa

Možnosti chirurgické intervence v řešení sestupu orgánů pánevního dna
V drtivé většině není potřeba řešit jen izolovaný sestup jednoho kompartmentu, ale kombinaci sestupu dělohy (popřípadě poševního pahýlu) a cystokélu ventrálně a rektokélu dorsálně. Proto je velmi často prováděná vaginální hysterectomie v kombinaci s přední a zadní poševní plastikou. Jedná se o kombinaci výkonů prováděných vaginálním přístupem. Pokud je pacientka již po odstranění dělohy, může dojít k poklesu poševního pahýlu. Pokles poševního pahýlu je možno řešit vaginálním i břišním přístupem. Skrz pochvu se provádí vaginofixace podle Amreicha a Richtera, která spočívá v jednostranném zavěšení poševního pahýlu k ligamentum sacrospinosum nebo sacrotuberozum.
Další operační technikou je laparoskopická promontofixace. Tato operace má mnoho modifikací, ale princip zůstává vždy stejný, a to zavěšení poševního pahýlu pomocí protetického materiálu k ligamentum longitudinale anterior.

Možnosti chirurgické intervence v řešení stresové inkontinence
V současné době jsou v popředí tzv. „tension-free“ operace – tahuprosté páskové operace. Princip spočívá v protažení pásky pod střední částí močové trubice. Tím se vytvoří opora pro močovou trubici, čímž může opět fungovat mechanismus stlačení při zvýšení nitrobřišního tlaku.
Zavedení pásky je operační výkon trvající přibližně 30 min. v celkové anestezii. Páska se zavádí pomocí originálních zavaděčů z přibližně 10 mm dlouhé incize v přední poševní stěně. Ukotvení pásky může být retropubické (TVT) nebo transobturatorní (TOT, TVT-O). Úspěšnost těchto operací je až 90 %.
Tension-free operace z velké části nahradily dříve hojně prováděnou kolpopexi dle Burche.

Cvičení pánevního dna

Velmi efektivní prevencí stresové inkontinence a sestupu orgánů pánevního dna je pravidelné posilování. Čím dříve žena s tímto nenáročným cvičením začne, tím lepší bude jeho dlouhodobý efekt. Největším rizikovým faktorem pro vznik poranění pánevního dna je bezesporu vaginální porod, kdy může dojít k poranění musculus levator ani, a to od drobných trhlinek až k úplné avulzi – tedy odtržení svalu od úponu. Velmi důležitá je proto i včasná rehabilitace pánevního dna po porodu.
Jak jsem již zmínila, cvičení pánevního dna je velmi nenáročné. Nejdůležitější je nacvičení správné techniky, aby bylo cvičení efektivní. Princip spočívá ve vědomém zatnutí levatoru. Pro kontrolu správného cvičení je ideální na začátku kontrolovat prsty zasunutými do pochvy, zda opravdu dochází k aktivaci levatoru. Jedná se o tzv. Kegelovy cviky. Další možností posilování pánevního dna je použití vaginálních konusů – jedná se o konus se závažím, který se zavádí do pochvy a stažením pánevního dna se žena snaží konus v pochvě udržet. Váha závaží se postupně zvyšuje.
Cvičení pánevního dna není jen efektivní prevencí sestupu pánevních orgánů a inkontinence, ale má i velmi pozitivní vliv na sexuální prožitky.

foto: Ryan Sweeney, Ondra Vala http://photojam.cz/

Použité zdroje
Alois Martan et al. – Nové operační postupy v urogynekologii 2013
Aleš Roztočil et al. – Moderní gynekologie 2011
Alois Martan - Řešení stresové inkontinence moči u žen operační metodou TVT-S – vztah mezi léčebným efektem operační metody a změnami hodnot ultrazvukových parametrů. Česká Gynekologie 2008
Kamil Švabík, ZDN Anatomie pánevního dna, 2003

Konference Umění fyzioterapie

Mgr. Marika Bajerová

fotograf - Ryan Sweeney, http://ondravala.cz/cs

V pátek 10.6.2016 probíhala v krásných prostorách Beskydského divadla v Novém Jičíně inspirující a mimořádná konference Umění fyzioterapie, která nesla téma "Dětská noha – poruchy její funkce a struktury a problematika obouvání dětí". Navazovala tak na první číslo časopisu Umění fyzioterapie a dokazovala, že funkční přístup v medicíně je nezadržitelný a hrdě spatřuje světlo světa...
Konference byla monotématická, mezioborová (jak mezi přednášejícími, tak posluchači), interaktivní, s bohatou a velmi přínosnou diskuzí mezi všemi přítomnými. Téma dětské nožky ve vztahu k obouvání dětí si nese mnoho otázek, které jsou diskutovány jak mezi zdravotníky tak mezi samotnými rodiči. V sále se sešli fyzioterapeuté, lékaři mnoha specializací, ortotici, podologové, samotní prodejci a výrobci bot. Zájem byl obrovský - kapacita sálu musela být navýšena, což dokazuje, jak silná byla touha posluchačů odhalit nejasnosti s obouváním dětí spojené. Konference byla neobyčejná, protože odkryla nejednu třináctou komnatu této problematiky. Pozvání přijali jak významné dětské fyzioterapeutky, jejichž slovo má váhu – Mgr. Lenka Pospíšilová a Bc. Věra Kováčiková-Skaličková – vedoucí RL-Corpus v Olomouci – centra Vojtovy reflexní lokomoce v ČR, Mgr. Veronika Kristková – vedoucí fyzioterapeutka FyzioBeskyd ve Frýdku-Místku, která svůj profesní život zasvětila dětem s DMO, pro média přitažlivá fyzioterapeutka provádějící výzkum v rámci projektu Školka na nohou Mgr. Štěpánka Hovorková, významná fyzioterapeutka věnující se ve své praxi fyzioterapii a podologii dětské nohy PhDr. Petra Vondrašová, Ph.D., významný dětský ortoped s otevřenou myslí působící ve FN v Hradci Králové MUDr. Ondřej Adamec, tajemnice organizace ČOKA (Česká obuvnická a kožedělná asociace) ke své práci velmi zodpovědně přistupující PhDr. Vlasta Mayerová, první český fyzioterapeut vyrábějící barefoot obuv značky Ahinsa Shoes – pokorou prodchnutý Bc. Lukáš Klimpera a fyzioterapeutka zabývající se dětskou nohou ve své praxi i ve vědě Mgr. Lucie Kinclová, Ph.D. Důležitým překvapením na závěr byla účast Bc. Clary-Marie Heleny Lewitové, která na konferenci poskytla videozáznam, kde nám jako sladká tečka na závěr zodpověděla mnohé mezi posluchači tolik diskutované otázky.

Celou akci moderoval kolega fyzioterapeut Mgr. Daniel Sobotka, který svým šarmem a vtipem trefně reagoval na všechny prezentace a sál se tak nejednou otřásal smíchem. Byli pozváni také Bosonožka.cz a Pathik Shoes, jejichž výrobky si mohli všichni účastníci naživo osahat. Konference byla ukončena bohatou tombolou, kdy krásné ceny do tomboly zajistili výše uvedení prodejci, dále firma Tejpy.cz a penzion Hrad ve Frýdku-Místku. Cílem bylo tedy zjistit, jakou obuv můžeme dětem vlastně doporučit? Jaká obuv není pro zdraví dětské nohy škodlivá? Můžeme se spolehnout na certifikát značky Žirafa na děstké obuvi, slibující zdravotně nezávadnou obuv? Máme chodit naboso, je to pro každého? Na co si dávat pozor a na co nezapomínat? 
Všichni fyzioterapeuté, dětský ortoped i tajemnice organizace ČOKA se shodli na následujícím:
Pro děti by měla obuv splňovat následující kritéria:

  1. rovná podrážka bez podpatku (ani minimálního) a bez zdvižení špičky – tedy nulový výškový rozdíl podrážky mezi patou a špičkou
  2. stélka bez podpory klenby, ani mediální
  3. bota optimálně s tkaničkou pro úpravu obvodu kolem nártu
  4. v teplém počasí postačí podkotníčkové boty, v zimě musí být svrchní materiál co nejměkčí, aby neomezoval pohyb v chůzi. 
    Fyzioterapeuté i lékař - ortoped dále shodně doporučují a považují za důležité:
  5. dostatek prostoru pro prsty v botě
  6. podrážku volně ohybnou do všech směrů – nahoru, dolů (!), i do zkrutu v každém bodě boty.

 K chůzi naboso, tedy chůzi přirozené hovořili všichni. Dovolujeme si vytáhnout nejdůležitější z přednášky tomu věnované od Lukáše Klimpery a Clary Lewitové. Klíčové je pro chůzi naboso vnímání. Musí nás to zajímat a naše nohy musí chůzi vnímat. Jak Clara, tak Lukáš upozornili na fakt, že následkem nošení nevhodné obuvi nejčastěji chodíme z kyčlí nebo kolen. Nohu tak "hážeme" před sebe a ona dopadá na patu a plácne na chodidlo, nějak se přes ní přehoupneme a hodíme zase druhou nohu před ní dopředu. Viděli jste někdy zvířátko, které by nechalo své nohy padnout? Ptali se Clara i Lukáš. "Tato chůze způsobí velkou námahu zejména v kyčlích a kolenou. Narazíme na zem – tento náraz zatíží všechny klouby – kotník, koleno, kyčel i páteř – pro naše tělo je to velmi náročné..." Citujeme Claru Lewitovou: "Vyskočit po 30 letech z bot a myslet si, že to bude fungovat – to může způsobit značné potíže, protože pokud jsou lidé zvyklí chodit v botách, tak také pohyblivost té nohy se změnila a pevnost té nohy se změnila. Tzn. tato noha není zvyklá pohybovat se volně v terénu a přizpůsobit se... Tato noha je velmi nejistá a někdy ji chybí i pevnost... Bosou chůzi je třeba trénovat a to v terénu – chodit nahoru, dolů, na kámen, bez kamene, hrubý povrch, měkký povrch – to vše se noha potřebuje naučit..." Obecně se fyzioterapeuté shodli, že plochá noha bývá přeceňována. "Podobná pověra jsou klenby. Když nejsou klenby, tak vložky do bot tlačí nohy do nějaké klenby, čímž z chodidla dělají pasivní předmět. Klenba nemusí být vysoká a naopak zvětšená klenba způsobuje zmenšení pohyblivosti nohy – vysoká klenba není výhoda. Nízká klenba, pokud má aktivní svaly a pevné vazy, tak je úplně v pořádku. To nejdůležitější je, aby noha pracovala v sobě, aby byla šikovná a měla dostatečnou pevnost a sílu." sdělila ve videozáznamu Clara Lewitová.
K čemu tedy vlastně boty potřebujeme?

  1. Ochrana před zraněním v prostředí, kde bychom se mohli zranit.
  2. Ochrana před zimou, ne na zahřátí, ale aby neomrzly prsty.
  3. Ochrana před horkem.

Všem přednášejícím děkuji za jejich vyčerpávající a velmi inspirující přednášky a diskuzi, posluchačům za nehraný zájem a bohatou diskuzi, sponzorům za podporu nejen finanční, Danovi za vtip a nadhled, fotografovi Romanovi Ryanovi za krásnou fotodokumentaci, grafikovi Ondrovi Valovi za jeho krásnou práci, řediteli divadla za poskytnutí prostor, paní Olince Skřivánkové za dobrý oběd a velké poděkování patří mé rodině (oni ví), přátelům, díky nimž mohla být konference Umění fyzioterapie 2016 s úspěchem zrealizována. Velké díky! Z dopisů, které nám na email redakce přicházejí, je cítit radost a vděk. Jsme moc rádi, že se akce podařila. Radost všem!

 Děkuji všem, za organizaci - Marika Bajerová